|
|
Jak vypadá neviditelné město
Gavriněvová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná práce Jak vypadá neviditelné město se zabývá vnímáním města a jeho reprezentací. Vychází z předpokladů urbánní sémiotiky, která město chápe jako komunikační systém. Využívá také postupů smyslového urbanismu a rytmové analýzy, které jsou založeny na tělesném prožívání městského prostoru. Autorka se zamýšlí nad tím, zda mohou být města symbolizována jinými než vizuálními znaky, jako je tomu obvykle u produktů turistického průmyslu (bedekrů, suvenýrů, apod.). Nejčastějším symbolem města je obraz jeho panoramatu. Pro Prahu jsou to Hradčany, pro Paříž Eiffelova věž, pro New York Socha Svobody atd. Každé město má ale i další charakteristické kvality. Jaké to jsou, na to se autorka snaží odpovědět s pomocí nevidomých lidí. Tito lidé umí nevizuální kvality města citlivěji rozpoznávat, protože je používají pro svou každodenní orientaci v prostoru. S nevidomými lidmi autorka vedla rozhovory a pozorovala také jejich čtení města v terénu. Praktická část práce se soustředí na to, jak může být vnímáno historické centrum Prahy.
|
|
|
Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci
Andělová, Tereza ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Práce s názvem Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci se pokouší analyzovat veřejný prostor z pohledu urbánní antropologie a sociologie a přiblížit roli sémiotiky v této problematice. Tematizuje krizi veřejného prostoru, snaží se odhalit její příčiny a nastínit možná řešení. Vymezuje se proti modernistickým konceptům města, které odhlížely od lidského aspektu, a naopak se soustředí na každodenní život člověka v městském prostředí. Poukazuje na nutnost prolínání nejrůznějších oborů, které se zabývají problematikou veřejného prostoru, a přístupu k městu jako celku. Všímá si oboustranného vztahu prostoru a člověka; utváření identity jedince a charakteru společnosti na základě prostředí, které ho obklopuje a zároveň možnost každého spolupodílet se na změnách nejen svého okolí, ale i vzorců myšlení a vnímání. Práce se nejprve věnuje problematice definice veřejného prostoru, představuje zásadní teoretická díla zabývající se jeho vznikem a krizí, následně detailně popisuje charakteristiku města a rozebírá požadavky kladené na kvalitní prostory, všímá si také ohrožujících tendencí. V rámci snahy o revitalizaci poukazuje na zásadní směry občanského či uměleckého aktivismu, i současné snahy institucí po zkvalitnění městského prostředí.
|
|
|
Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru
Šilhavý, Petr ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Emília (oponent)
Tato práce s názvem Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru se zaměřuje prostřednictvím metafory textu, potažmo palimpsestu na poskytnutí komplexnějšího pohledu na analýzu městského prostoru. Díky rozvolnění pojmu textu začaly být postupně jeho perspektivou nazírány mnohé vrstvy reality - od studia textu literárního ke kulturním. To otevírá možnost nazírat i město jako další typ textu, resp. v přeneseném významu intertextuality jako tzv. palimpsest. Na tyto pojmy se práce zaměřuje v teoretické části a dále předestírá pojem urbánního prostoru a možnosti jeho zkoumání. Empirická část se pak věnuje aplikaci vypracovaného teoretického základu na konkrétní lokalitu urbánního prostoru pražské Petrské čtvrti. Ukotvení palimpsestu v sémiosféře kultury a kulturních textech historické hloubky však ani tak neposkytuje možnosti kompletní rekonstrukce a upevnění kontinuity výkladu. To se však nezdá na překážku vytčenému komplexnějšímu pohledu palimpsestu, naopak je s to lépe takové diskontinuity reflektovat a vypořádat se s nimi. Pomáhá tak hledat kořeny a identitu měst a jeho obyvatel.
|
|
|
Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci
Andělová, Tereza ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Práce s názvem Krize veřejného prostoru a pokusy o jeho revitalizaci se pokouší analyzovat veřejný prostor z pohledu urbánní antropologie a sociologie a přiblížit roli sémiotiky v této problematice. Tematizuje krizi veřejného prostoru, snaží se odhalit její příčiny a nastínit možná řešení. Vymezuje se proti modernistickým konceptům města, které odhlížely od lidského aspektu, a naopak se soustředí na každodenní život člověka v městském prostředí. Poukazuje na nutnost prolínání nejrůznějších oborů, které se zabývají problematikou veřejného prostoru, a přístupu k městu jako celku. Všímá si oboustranného vztahu prostoru a člověka; utváření identity jedince a charakteru společnosti na základě prostředí, které ho obklopuje a zároveň možnost každého spolupodílet se na změnách nejen svého okolí, ale i vzorců myšlení a vnímání. Práce se nejprve věnuje problematice definice veřejného prostoru, představuje zásadní teoretická díla zabývající se jeho vznikem a krizí, následně detailně popisuje charakteristiku města a rozebírá požadavky kladené na kvalitní prostory, všímá si také ohrožujících tendencí. V rámci snahy o revitalizaci poukazuje na zásadní směry občanského či uměleckého aktivismu, i současné snahy institucí po zkvalitnění městského prostředí.
|
|
|
Jak vypadá neviditelné město
Gavriněvová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná práce Jak vypadá neviditelné město se zabývá vnímáním města a jeho reprezentací. Vychází z předpokladů urbánní sémiotiky, která město chápe jako komunikační systém. Využívá také postupů smyslového urbanismu a rytmové analýzy, které jsou založeny na tělesném prožívání městského prostoru. Autorka se zamýšlí nad tím, zda mohou být města symbolizována jinými než vizuálními znaky, jako je tomu obvykle u produktů turistického průmyslu (bedekrů, suvenýrů, apod.). Nejčastějším symbolem města je obraz jeho panoramatu. Pro Prahu jsou to Hradčany, pro Paříž Eiffelova věž, pro New York Socha Svobody atd. Každé město má ale i další charakteristické kvality. Jaké to jsou, na to se autorka snaží odpovědět s pomocí nevidomých lidí. Tito lidé umí nevizuální kvality města citlivěji rozpoznávat, protože je používají pro svou každodenní orientaci v prostoru. S nevidomými lidmi autorka vedla rozhovory a pozorovala také jejich čtení města v terénu. Praktická část práce se soustředí na to, jak může být vnímáno historické centrum Prahy.
|
host ::
RSS.